Proč (ne)máme rádi Halloween?

Ať už Halloween vítáte s nadšením, nebo ho naopak nemůžete vystát, nelze přehlédnout, že se opět blíží. Tento svátek, který k nám přišel ze Západu, si za posledních třicet let vydobyl pevné místo v našem kulturním kalendáři. Jak se mu to podařilo tak rychle? A proč mu někteří Češi stále nemohou přijít na chuť?

Konflikt s Dušičkami

Halloween se slaví 31. října, tedy dva dny před Dušičkami. I když se tedy tyto svátky časově nepřekrývají, často kolem nich vznikají spory. Důvodem je rozdílný přístup lidí k jejich přípravám. Příznivci Halloweenu se těší na strašidelnou, ale zároveň rozpustilou a veselou atmosféru, nakupují barevné a výstřední dekorace, což tradiční stoupenci Dušiček často vnímají s nelibostí. Ti dávají přednost důstojným věncům, květinám a hřbitovním svícím. Skalní příznivci Dušiček považují Halloween za znesvěcení původně křesťanského svátku, jehož kořeny sahají do 10. století a jehož hlavním cílem je zavzpomínat na zesnulé a uctít jejich památku.

Zastánci Halloweenu zase argumentují tím, že není podstatné, kdy během roku donesou květiny na hřbitov a zapálí svíčku na památku svých blízkých. Nechápou, proč právě začátkem listopadu je tak důležité masově navštěvovat hřbitovy, když zesnulí přece nikam neutečou.

Reklama a komerce

Mnozí zastánci Dušiček jsou přesvědčeni, že Halloween se v naší kultuře ujal především díky marketingovým snahám obchodních řetězců. Ty se totiž každým rokem předhánějí v tom, jaké nové halloweenské produkty nabídnou a jakou „děsivou“ reklamní kampaň pro ně vytvoří. Avšak neplatí to také pro Dušičky? Už od začátku podzimu vystavují obchody vedle pestrobarevných dýní, strašidelných kostlivců a čarodějnických klobouků také hřbitovní svíce, umělé květiny a věnce ze sušených květin. A zdá se, že to funguje. Každý rok se opakuje stejný scénář: Češi nadšeně nakupují jak halloweenskou výzdobu, tak dekorace pro rodinné hroby. Jedni zdobí své domovy, druzí pečují o místa posledního odpočinku.

Sváteční symbióza?

Halloween, jak ho dnes u nás známe, je sice strašidelný, ale zároveň veselý a hravý, což mu v současnosti dává jistou výhodu nad Dušičkami. V rychlém tempu dnešní doby se lidé často raději zasmějí a pobaví, než aby se v pochmurném podzimním počasí ohlíželi za minulostí. To platí především pro mladší generaci a rodiny s dětmi.

Na druhou stranu ale nelze říci, že by Češi na Památku zesnulých úplně zapomněli. Mnozí si sice vyzdobí své domovy v duchu západního svátku, ale večer se přesto vydají zapálit svíčku na hrob svých blízkých. Pro některé je to spíše symbolický akt pro klid duše, zatímco jiní tuto chvíli prožívají velmi vážně a nenechají si jedinečný okamžik, kdy hřbitovy ozáří stovky mihotajících plaménků svíček, ničím narušit. Pro tyto lidi je to významný svátek, chvíle k zamyšlení nad vlastním životem a také čas pro vzpomínky na ty, kteří už s nimi nemohou být.

Ať už se přikláníte k jakémukoliv názoru, nemá smysl se hádat s těmi, kteří to vidí jinak. Halloween a Dušičky tu prostě budou společně existovat i do budoucna. Záleží jen na nás, zda těchto několik kouzelných podzimních dnů promarníme malichernými spory o to, jestli je důležitější vydlabat si dýni, nebo odnést věnec na hřbitov, anebo zda najdeme cestu, která každému umožní si toto magické období v klidu vychutnat. Nakonec není důležité, kdo má pravdu, ale jak smysluplně a příjemně tyto dny prožijeme.